26. prosince 2014

Podněty k zamyšlení: je společnost přizpůsobena ideálu - zdravému bohatému úspěšnému muži kolem čtyřicítky?

Balík čtení, které mě v poslední době něčím zaujalo, donutilo přemýšlet a zpochybňovat. Vytahuji jen jádrové ideje, články jsou v odkazech.

1) Čechů s demencí strmě přibývá. Náklady na ně ročně vyjdou na 39 miliard

   Náklady spojené s demencí odhaduje Česká alzheimerovská společnost na 39 miliard korun ročně. Česko přitom stále nepřijalo žádný plán boje proti této chorobě.
   Zásadní roli v péči o nemocné mají jejich rodiny.
   Čísla vycházejí z odhadů. Statistiky, kolik lidí trpí demencí, se v Česku nevedou.
   Kdo se o nemocné postará, stát neřeší „Česká vláda opakovaně slibovala, že připraví strategický dokument, a přitom stále neexistuje. Tím, že to nedokázala, podle našeho názoru ukazuje, že toto téma pro ni důležité není, že staří lidé a ti, kdo se o ně starají, mohou počkat,“
   Česko také zaostává v zajištění péče za vyspělou Evropou. Služby jsou tu zajištěny jen pro necelých deset procent pacientů.

Můj komentář: teze v článku obecně pozoruji u spousty dalších věcí. Třeba autismus, obecně mentální onemocnění a vůbec pokaždé, kdy si jedinec dovolí nebýt dokonale zdravý a schopný.

Dlouhodobě zkoumám tezi, kterou nazvěme pracovně třeba ZBÚM40.
Neplatí to absolutně a spousta dobrého byla vykonána, změny se dějí. Ale stejně se mi celkově zdá, že základním referenčním bodem, kolem kterého se dělá legislativa, podle kterého se dějí věci, který je ideálem a kdo ho neztělesňuje, nějak selhává, je „zdravý, bohatší, úspěšný muž kolem čtyřicítky.“ A čím víc zmíněných faktorů nesplňujete (tj. nemocní, postižení, chudí, nezaměstnaní, ženy, děti, senioři), tím hůř se vám v naší společnosti funguje, klade se vám více překážek, věci a okolnosti vám prostě nejsou přizpůsobené.
Vnímám to jako nešťastné reziduum, kdy jen takový člověk rozhodoval o fungování státu. Pomalu se to proměňuje, ale pořád to není dost.

2) George Monbiot: Growth: the destructive god that can never be appeased

„Why are we wrecking the natural world and public services to generate growth, when that growth is not delivering contentment, security or even, for most of us, greater prosperity? Why have we enthroned growth, regardless of its utility, above all other outcomes? Why, despite failures so great and so frequent, have we not changed the model?“

3) Evoluce potřebuje homosexualitu, tvrdí vědci. Tvoří mezilidská pouta

      Pouta, svazky, sblížení a spolupráce jsou nezbytným prvkem lidské společnosti a homosexualita se vyvinula, aby tento rys podpořila.
      Homosexualita prospívá společenské soudržnosti.
      Proč se vůbec vyvinulo sexuální chování, které neslouží k reprodukci?
      Homosexualita podle vědců vůbec není v rozporu s evolucí.
      Sexuální chování je intimní a příjemné a v případě mnoha živočišných druhů je využíváno, aby pomáhalo formovat a udržovat sociální pouta.
      Vyšší hladiny progesteronu. Tento hormon, nese zodpovědnost za přátelské chování či vztahy péče.
      Homosexualita v armádě. Na osobní pouto, které existovalo mezi vojenskými veterány a učedníky ve Spartě a které vedlo k většímu odhodlání bránit jeden druhého v boji

Můj komentář: Ten článek se mi líbil už nadpisem. Což je vlastně samozřejmě problém: cherry picking (z dostupných dat si vybíráte jen to, co chcete) + confirmation bias (z dostupných dat si vybíráte jen ta, která potvrzují vaše víry a přesvědčení). 

+ ve skutečnosti předpokládám, že mezi mými přáteli snad takovéto věci nejsou potřeba, ale jeden nikdy neví. K homosexualitě mě napadá spousta věcí, ale to je na samostatný příspěvek někdy příště.

In a world full of ambiguity, we see what we want to see.

The structure of the brain is such that there are many more intrinsic connections between neurons than there are connections that bring sensory information from the world. From that incomplete picture the brain is filling in the details, making sense out of ambiguous sensory input. The brain is an “inference generating organ.” The scientist describes an increasingly well-supported working hypothesis called predictive coding, according to which perceptions are driven by your own brain and corrected by input from the world. There would otherwise simple be too much sensory input to take in. “It’s not efficient,” she says. “The brain has to find other ways to work.” So it constantly predicts. When “the sensory information that comes in does not match your prediction,” she says, “you either change your prediction—or you change the sensory information that you receive.”

13. prosince 2014

Bit(e)s of ideas: co by vás mohlo inspirovat

Zářný příklad toho, proč chci v rozhodovacích procesech o věcech veřejných vyšší zastoupení žen, klidně i kvótami. Obě pohlaví prostě ze své zkušenosti vnímají jiné problémy a přicházejí s jinými nápady a řešeními. 50/50 zastoupení znamená vyšší pluralitu názorů, větší šanci, že dostane prostor více hlasů.

"Latvia is among the most successful countries in Europe in regard to gender equality at the company level. With 29 percent of female top executives, Latvia is ahead of Lithuania and Estonia, where this proportion is 16 percent and 7 percent, respectively.
The highest proportion of female representatives in company boards was registered in Iceland (48 percent), Norway (42 percent), France (30 percent), and Finland (30 percent), however, all these countries have gender quotas." Cože, nějaký stát si dovolil mít kvóty?! A ještě se nerozpadl?!
"The average proportion of female top executives in Europe is 18 percent.
The lowest proportion was registered in Malta (2 percent), Estonia (7 percent), Cyprus (7 percent), and Turkey (8 percent)."

„Procrastination, psychologists‘ve realized, appears to be a coping mechanism. People are avoiding emotionally unpleasant tasks and instead doing something that provides a temporary mood boost. The procrastination itself then causes shame and guilt — which in turn leads people to procrastinate even further, creating a vicious cycle.“

Nechci propagovat mučení, ale tady je teze k zamyšlení.
"Chůze, umění a aktivismus společenského pohybu nejsou jen oddělené procesy. Jeden posilují druhý. Chůze mezi uměním zvyšuje imaginativní otevřenost k novým společenským a politickým možnostem organizace společenského pohybu energizuje víc, než jen chůze samotná. Chůze je důležitá, ale ne každá chůze je stejná, a když se odehrává v prostředí s větším množstvím uměleckých aktivit, je její dopad na organizace společenského pohybu větší."

·  Dogs in Heaven? Pope Francis Leaves Pearly Gates Open
Papež řekl na nedávném vystoupení chlapci, kterému zemřel pes, že nebeská brána je otevřena pro všechna stvoření na světě. Katolická teologie doposud tvrdila, že zvířata nemají duši. Papežovo vyjádření oceňují nevládní organizace, které se zabývají právy zvířat.


7. prosince 2014

Střípky aneb zaujalo, inspirovalo mě v poslední době

Hodně špatný krok ze strany maďarské policie k "prevenci" znásilnění. Dobrá reportáž ČT. Takové věci by se měly pořád diskutovat, aby se měnily zažité představy.

·   Humans of Prague je jeden z mých nejvíc nejoblíbenějších projektů ke sledování. Pokaždé mě dostane ten jednotlivý lidský příběh, je tam bolest a trápení a pak ta nezměrná lidská síla jít dál. Někdy je to „jen“ inspirativní.

Např. Jaké bylo nejlepší rozhodnutí vašeho života?
„Těch dobrých bylo spoustu, ale nejlepší asi bylo rozhodnutí mít děti.
Vnímala jste to tak okamžitě? „To určitě ne. Když se vám narodí dítě, tak jste štastní, ale vezme vám v ten moment část vašeho života. Čím déle dítě máte, tím více si na tu situaci zvykáte a přijímáte jí za svůj vlastní život. Ten se pak ukáže být více hodnotný. Jen to na začátku ještě nevíte.“

9 gag často frustruje, ale umí i inspirovat a potěšit
·   Přednáška Petra Ludwiga (Konec prokrastinace) 19.12. Jak být spokojený.
Velmi silně doporučuji. Byla jsem na ní před pár dny. Já sama většinu těch myšlenek, nástrojů a technik už znala, i když ta přednáška mi dost pomohla si to utřídit, ujasnit, upevnit. Ale pokud se s mnohým z toho potkáte poprvé, může vám to dost proměnit náhled na dennodenní prožívání a dlouhodobou spokojenost v životě. 

·   Projekt Mojesmrt.cz.
Šance zamyslet se, otevřít to téma (v sobě, mezi blízkými, které to pak může silně ovlivnit), vyjádřit preference.

·   As A Working Mom, It's Hard To Find Time To Masturbate
Tohle může znít na první přečtení nadpisu jen jako zábava, ale podle mě je to i k zamyšlení. Jak různí lidé mohou nebo nemohou žít jako plnohodnotné osoby, jak skloubit různé povinnosti a potřeby, jaké mají různí lidé podmínky, aby něco mohli nebo nemohli.

·   „Když bude EU s Ruskem a dalšími dodavateli jednat jako celek, může pro všechny své země vyjednat nižší cenu za plyn, než jakou mají dnes. Státy, které teď za plyn platí méně, by se ale musely vzdát konkurenční výhody vůči ostatním unijním zemím. Může nápad v Evropské unii zabrat?“ EurActiv. - Nic objevného, tím spíš škoda, že se to prostě neděje.

·   „V roce 2020 bude mít mobilní telefon 90 procent světové populace starší šesti let. Předpokládá se, že počet majitelů chytrých telefonů překročí celosvětově 6,1 miliardy.“ Pram.cz

·   My jako podnikatelé musíme řešit každou reklamaci. Politici ne, schválí špatný zákon, ale nic se neděje“ Reflex, č.42