9. července 2016

Post-racionalizace: co si lidi navymýšlí, aby nemuseli čelit své bigotnosti

Je to běžně zdokumentovaný jev: člověk často udělá rozhodnutí nebo v duchu vynese soud během milisekund, na základě předsudků, stereotypů a pudů, a teprve potom mozek vytváří nějaká racionální vysvětlení a ospravedlnění pro to rozhodnutí nebo soud.

Dělám to taky. Občas se u toho přistihnu a snažím se pak zkoumat, proč jsem si nepřiznala ty skutečné důvody hned zkraje. A určitě je mnoho případů, kdy si to neuvědomím, kdy by mi taky nebylo příjemné čelit realitě. Když mě u toho přistihnete, klidně řekněte. Může to být nejdřív nepohodlné, ale časem za to budu vděčná.

Jak to tak ale bývá, mnohem víc vidí člověk tyhle chyby u ostatních. Všímám si toho jevu poslední dobou často, pracovně mu říkám post-racionalizace. Dokola se opakuje u několika konkrétních případů, které bych tu teď ráda nahodila. Trošku zvráceně ráda touhle (proti)argumentací ničím bigotní lidi v diskusích.

a) Body-shaming a fat-shaming: "Jde mi o jejich zdraví"

Lidi reagují agresivně a podrážděně na ženy, které nemají dokonalé, štíhlé tělo, a ještě nedejbůh se vyjádří, že jsou i tak spokojené. Nesmějí být. Žena s pár kily navíc nesmí být spokojená! *ironie*

Když se s nimi pokusím věcně diskutovat, brzy se začnou ohánět tím, že jim jde o dobro těch žen, o jejich zdraví. Jasně, jde jim o jejich dobro. Proto celou diskusi začali výkřiky o tlustých krávách a odulých ošklivkách.

Moje reakce: pokud vám jde o jejich zdraví, ptáte se, kdy byly naposledy na gynekologii, na mamografu, u zubaře, zda nezažívají moc stresu a dostatečně spí? A víte o tom, že člověk s BMI už nad normou může být úplně zdravý a jiný, velmi štíhlý a dobře vypadající - zevnitř úplně strhaný, prohulený, s bolestmi a chronickými potížemi?

Takže: jde těm lidem skutečně o zdraví, nebo mají spíš nějaký problém s vizuálně nedokonalými ženami?

b) Neziskovky sají dotace: "Nebudu na to dávat ze svých peněz"

U několika málo neziskovek se lidé velmi často vyjadřují tak, že odmítají ze svých peněz platit jejich práci. "Ok," píšu jim tam vždycky a ještě jsem nedostala žádný solidní protiargument, "já za vás zatáhnu těch pár halířů pro HateFree, Evropské hodnoty a různé feministické organizace. Pár halířů, protože tyhle organizace dostávají od státu jednotky milionů ročně. A vy za mě zatáhněte předražené veřejné zakázky, korupci a odtoky peněz do daňových rájů, kde se točí miliardy. 

Mimo to: na prvních místech neziskovek, které dostávají od státu nejvíce peněz, jsou převážně mužské sporty a hobby (fotbal, autoklub..). Tedy něco úplně mimo mě. Ale vůbec by mě nenapadlo si stěžovat na to, že tam tečou moje peníze, protože prostě beru, že pro jinou část populace to hodnotu má."

Takže: jde těm lidem skutečně o rozfofrované peníze, nebo jim vadí, že ta konkrétní neziskovka prezentuje názor, který nekonvenuje s jejich? Kde je ale pak chápání demokracie jako střetu pluralitních názorů?

c) Homosexuálové chtějí adoptovat. Oponenti: "Jde nám o chudáky děti"

V každé diskusi pod něčím, kde se zmíní možnost gayů adoptovat dítě, se objevuje ohromné množství lidí, kteří náhle hrdinně bojují za ty nevinné děti, které láskyplná péče dvou lidí nenávratně poškodí. Prostě proto, že dva muži nebo dvě ženy jsou nenormální. Nebo ten šok, až je přistihnou při sexu (protože heterosexuální páry nemají sex, děti je při něm nepřistihují a vůbec). A můj oblíbený argument: ve škole se jim budou smát. Protože děti se jinak vůbec nešikanují. Kvůli brýlím, odstávajícím uším, pihám, legračnímu jménu, oblečení z druhé ruky.

Moje reakce: pokud vám jde o dobro a blaho českých dětí, trápí vás také ty, které žijí v chudobě? Otec opustil rodinu, neplatí výživné, matka je pokladní v supermarketu a má doma dva teenagery, kteří chtějí mobil, kolo, na lyžák, mají třeba talent na sport nebo umění, ale potřebují k tomu dražší vybavení? Trápí vás osudy dětí, které právě teď doma znásilňuje otec, strýček nebo jiný povedený blízký, ve zdánlivě fungující heterosexuální rodině? Trápí vás děti, které mají ten údajně jediný skutečně funkční model maminka + tatínek, kde ale tatínek mamince občas namlátí a na děcka řve a ponižuje je? Nebo rodiče na děcka prostě kašlou, koupí jim tablet a drahé oblečení, ale vůbec se jim nevěnují? A když budou vedle toho dva tátové, kteří dítěti nikdy neublíží, naopak ho budou opečovávat a rozvíjet?

Takže: jde těmhle lidem skutečně o blaho dětí, nebo mají problém s homosexuály a najdou si jakékoli vetché ospravedlnění, proč je hejtovat?

***

Napadá mě víc příkladů, ale nechci to přepalovat. Ten společný vzorec jste z toho určitě pobrali. Všímejte si, jak lidé argumentují pro nějakou věc. Jestli je to skutečně pro ni, nebo tím zakrývají něco jiného, mnohem méně racionálního. Když potkáte další příklady, napište mi. Je to velmi efektivní mechanismus na veřejné odhalení slabosti oponentovy argumentace. Opravdu si nepamatuju, že by mi na tohle dokázal někdo rozumně oponovat. Obvykle se dočkám osobních urážek nebo se ten člověk už nevrátí.