28. srpna 2016

"Má záležet na schopnostech, ne na pohlaví" si strčte za klobouk!

Tenhle komentář se dříve či později objeví pokaždé, když se poukáže na genderově nevyrovnané zastoupení kdekoli, nejčastěji ve veřejném prostoru (politika, byznys, věda, média i mediální reprezentace..). Nedej bůh, když někdo zašeptá slovo kvóty. Lidé (muži častěji) reagují otráveně a podrážděně: "Ježiši, dejte pokoj s těmi vašimi gedery. Snad záleží na tom, co člověk dokáže, ne na tom, co má mezi nohama."

No tak samozřejmě! Přesně tak!

Tak by to skutečně mělo být. A to je právě celý problém té věci: ono to tak totiž teď není, právě naopak. To je jedno ze základních neporozumění feminismu tváří v tvář realitě: lidé mají dojem, že je to o upřednostňování jednoho pohlaví nad druhým. Při tom je to přesně naopak: feminismu jde o to, aby na pohlaví nezáleželo. Aby byli všichni lidé hodnoceni stejně, jako lidé - ne jako muži a ženy. 

Jenže to se dnes neděje. V současné patriarchální společnosti jsou v mnoha oblastech na mnoha úrovních upřednostňováni muži a s tím feminismus bojuje. V tuhle chvíli není hrací pole vyrovnané pro všechny lidi bez rozdílu, ale je některým docela hodně nakloněno. O tom už jsem obecněji psala.

Podívejme se tedy blíže na ten oblíbený argument "Schopnosti, ne pohlaví." Lidé jej opakují, aniž by se nad ním hlouběji zamysleli tváří v tvář praxi. Tady je moje dekonstrukce a řekněte mi, jestli se někde mýlím.

Na začátku jsou dva předpoklady
1) schopnosti jsou napříč pohlavími rozloženy víceméně rovnoměrně
2) záleží jen na schopnostech, ne na pohlaví

Pak bychom měli pozorovat víceméně rovnoměrné zastoupení obou pohlaví napříč různými obory a oblastmi. Ale to není realita. Muži jsou v politice, byznysu nebo médiích zastoupeni tu v 70 %, tu v 90 %.

Jak je to možné? Jeden nebo oba naše původní předpoklady musí být mylné. Buď jsou ženy (objektivně) méně schopné než muži, nebo vstupuje do hry ještě něco dalšího než jen schopnosti.

Buď ať tedy lidé otevřeně řeknou, že považují ženy za méně schopné, nebo ať si svůj sen "schopnosti, ne pohlaví" strčí za klobouk a přemýšlejí, kde je DOOPRAVDY problém. A pak se konečně můžeme začít bavit o tom, jak ho odstraňovat a dělat prostředí více férové pro všechny.

Nebo opět: ať lidé otevřeně přiznají, že pole férové pro všechny nechtějí, že jim diskriminující prostředí vyhovuje. Ale ať se neschovávají za nefungující argumenty.

PS. pořád jsem otevřená tomu, že se v té mé logice někde mýlím a ráda se nechám opravit.

7. srpna 2016

Jsou přání znásilnění a smrti taky ta hodnota, která je migrační krizí v ohrožení?

Už delší dobu mám v hlavě otázku související s migrační krizí a islámem.

Předesílám ale, že tím nijak nevyjadřuju svůj postoj k těmhle věcem (a stejně se najde pár lidí, kteří tohle budou ignorovat a nařknou mě z vítání uprchlíků)

Jestli správně rozumím, tak hlavní odpor k uprchlíkům a tím k islámu je proto, že nesou jinou sadu hodnot, než máme my, a svou přítomností tady nám chtějí a budou ty naše hodnoty narušovat. 

Což mi principiálně přijde jako legitimní obava, chápu ji. Co mi není úplně zřejmé je, co si různí lidé představují pod těmi našimi - českými, evropskými, západními - hodnotami.

Já mám nějakou představu, co by to mohlo nebo mělo být, a zajímalo by mě, jakou představu mají ostatní. A tím spíš myslím ty, kteří nejvíce dávají najevo ten odpor a zášť k uprchlíkům a islámu. Co oni si představují, že jsou ty naše hodnoty v ohrožení?

Druhá část otázky: za ten rok dva, co migrační krize probíhá, jsem si všimla, že ti, kteří vyjadřují největší obavy o naše hodnoty, se současně nevyjadřují zrovna pěkně směrem ke svým spoluobčanům, kteří prezentují jen trošku odlišný postoj od toho jejich.

Obvykle stačí v diskusi jen naznačit, že byste *možná přeci jen* nestříleli všechny lidi jiného vyznání na potkání a dozvíte se, že jste zkur*ený vítač a sluníčkářská pí*a. Někteří komentátoři pak rozvedou svoje teze do dalších agresivních útoků, do výhružek a oblíbeným motivem je přání, aby člověka znásilnilo co nejvíce migrantů, případně aby jemu a členům jeho rodiny uřezali hlavy.

A mě by opravdu a upřímně zajímalo, jestli tady to vyjadřování, ty agresivní útoky, sprosté ponižování a ta přání bolesti, utrpení, znásilnění a smrti, jestli to taky spadá do těch hodnot, o které máme mít strach a které nám sem přicházejí ti uprchlíci narušovat.

Vysvětlí mi to někdo?