8. října 2016

Zase jiné postřehy ke krajským volbám

Docela neemotivní, myslím. Necítila jsem v těhle volbách moc velký emoční vklad (to už spíš v referendu o brexitu nebo v amerických prezidentských volbách). Výsledek mě nijak zásadně nepřekvapil ani nepohoršil. Podle mě mohlo být hůř (haha).

***

Moje mamka je takový ten normální člověk. Ten běžný, který se o politiku a veřejné dění spíš nezajímá. Jen tak, co dolétne z televize. Je to pro mě velmi hodnotné sledovat a občas o ni házet nějaké myšlenky, protože v téhle oblasti jsou naše vesmíry velmi odlišné a mě její (ne)znalosti ukazují, jak zase žijí a uvažují jiní lidé. Vůbec mi to nevadí. Mohlo by totiž být mnohem hůř - znám spoustu lidí, jejichž svět jde taky mimo mě, ale kteří se ještě vyžívají v zášti a negaci a jsou bytostně přesvědčeni o své dokonalosti a jediné pravdě, kterou ostatním vnucují, a buzerují a šikanují každého, kdo jim oponuje a protiví.

Vlastně jsem byla docela ráda, že jsem mamku vůbec vytáhla volit. A nevolila nějaké antiimigrační nebo antiislámské strany, což mi v podstatě stačilo. (ne proto, že bych byla pro islám, ale proto, že islám tu prokristapána vůbec není problém a strany, které si na jeho negaci založily kampaně, jsou pro mě úplně směšné, protože nemají co říct k reálným problémům - konkrétních krajů nebo celé země).

Večer jsme s mamkou na půl oka sledovaly výsledky a mamka se náhle lehce zmatená ptala, o jakém druhém kole je řeč (u nás senátní volby nebyly). Tak jsem se jala jí zevrubně vysvětlit rozdíl mezi krajskými a senátními volbami. Pojala jsem to, jakože jí jen zhruba vysvětlím vrstvy našeho systému: EU, stát - Poslanecká sněmovna, tam se pak staví vláda, Senát - každé dva roky se třetina obměňuje, pak kraje - a k obcím už jsem se nedostala. Mamka mě přerušila s tím, jestli jako vážně čekám(e), že tohle bude běžný člověk chápat.

V ten moment jsem v sobě cítila dvě věci současně
1 - opravdové pochopení: mně to sice tolik složité nepřijde, ale chápu že někomu, mnoha lidem může. Když mají úplně jiné dennodenní starosti, jiné znalosti nebo schopnosti, nemají za sebou vysokoškolské humanitní vzdělání, větší zájem o veřejné dění a s vědomím toho, jak i střední školy zanedbávají základy společenských věd.
2 - ale na druhou stranu vztek. Protože tolik lidí ve veřejném prostoru vidí černobíle, trvá na té své jediné pravdě a jakéhokoli oponenta vyloženě nenávidí a vnímají jako podčlověka, ale kolik z nich skutečně chápe, jak funguje náš politický systém, jak reálně funguje politika, o čem a na základě jakých znalostí to doopravdy rozhodují. A já chápu, že i to je princip demokracie, že hlasují i omezenci a/nebo méně vzdělaní lidé (na nižším stupni vzdělání nevnímám nic samo o sobě špatného nebo ponižujícího!!), ale stejně si od toho vzteku a frustrace nemohu pomoci.

Protože: mediální zkratky, manipulace, využívání neznalosti, populismus, emoce, pudy a cílení na první signální nakonec vyhrávají volby. Asi je to demokratické. Ale je to to nejlepší možné?

Žádné komentáře:

Okomentovat